10 knih, které si chci přečíst znovu

Ani bych nespočítala, kolikrát mi někdo řekl „Nechápu, jak tě může bavit číst něco, co už jsi četla.“ Ale podle mě je tohle jeden z pilířů knihomolství – to, že vás do čtení žene touha číst, nejen dozvědět se konec. To, že vás nějaký příběh okouzlí natolik, že se k němu chcete vracet znovu a znovu, protože číst ho je prostě úžasné.

Momentálně jsem uprostřed své vlastní knižní výzvy (a docela se mi to daří), a tak jsem si řekla, že jako další motivaci bych si pak mohla slíbit opětovné přečtení nějaké, jen tak, protože se mi chce. Hned jak vrátím všechny knihy do knihovny. Takže jsem si samozřejmě okamžitě sestavila seznam. A jaké knížky že si to chci přečíst znovu?

Jandy Nelson – I’ll Give You the Sun | „Kde je sakra Ralph?“

O I’ll Give You the Sun jsem slyšela tak obrovskou chválu ještě před vydáním, že jsem do data publikování málem odpočítávala dny. Pokud se chcete do knihy nadchnout tak, jako já, přečtěte si recenzi od Judit. Jinak si můžete přečíst moji recenzi (a nebojte, vůbec to nebude tak pochmurné, jak to teď zní).

Pokud bych měla říct, co se mi na I’ll Give You the Sun líbilo nejvíc, byl by to asi propracovaný děj. To píšu takhle rovnou dopředu, než se ten děj pokusím shrnout v krátké anotaci bez spoilerů; totiž předtím, než se na ten děj pro jeho komplikovanost naštvu, až mi přesně ta krátká anotace bez spoilerů napsat nepůjde.

Vypravěči knihy jsou Noah a Jude, kteří, třebaže jsou dvojčata, by si nemohli být méně podobní. Jsou jako noc a den. Každý z vypravěčů má na starosti jinou časovou linku: Noah popisuje dobu, kdy jim bylo třináct až čtrnáct let. Noah je umělec, který neustále něco maluje v hlavě, jeho největším snem je dostat se na uměleckou školu, nemá přátele a teprve se vyrovnává s tím, že je gay. Jude je zlaté děvče, oblíbená, prakticky exemplář typického teenagera. Skok v čase o tři roky – vypráví Jude, sourozencům je šestnáct, na vysněnou školu se dostala jen Jude, Noah je pro změnu ten „normální“, zatímco z Jude se stala uťápnutá, pověrčivá šedá myš a jejich máma je mrtvá.

O koncích, začátcích a sériích

Dneska se mi zdálo o Harry Potterovi. Jak už to u snů bývá, moc detailů mi v hlavě neutkvělo, ale byl to docela temný mišmaš, protože jsem usínala naštvaná, že mě v sobotu v 7 ráno vzbudili řemeslnící. Pak ale šli vrtat někam jinam, já znovu usnula a zdálo se mi o Harrym. Vím, co si myslíte: „Po takové době?“ a já si v odpověď myslím „Navždycky.“ A pak přemýšlím, kdy jsem Harryho naposledy četla. Čas od času nějakou knihu otevřu, abych si znovu přečetla oblíbenou pasáž, ale regulérní re-reading už jsem nepodnikla léta.

S Harrym jsem vyrůstala, Kámen mudrců byla první knížka, po které jsem sáhla dobrovolně mimo školní čtení, a dlouhá léta byl moje jasná odpověď na nejoblíbenější sérii. Četla jsem to pořád dokola, vzpomínám si, jak jsem trávila léto na balkoně pod stolem, kde jsem měla své vlastní čtecí doupě, a četla poněkolikáté Pottera. Je to ten typ knih, které jsem četla tolikrát, že už ani nevím přesný počet. Ale víte co? U všech dílů si pamatuju na nějakou chvíli, když jsem je četla poprvé. Je to dvanáct let zpátky a já pořád v hlavě vidím ten okamžik, kdy si stoupám na křeslo, abych dosáhla na poličku, v níž měl táta uložené Pottery, protože jsem se právě rozhodla, že si to přečtu.

Knižní trendy aneb co zrovna letí?

Trendy jsou prostě všude. Co se týče oblečení, většinou jsem je vnímala docela negativně, protože jak je jednou něco in, nic jiného nejde sehnat, pokud se mi to zrovna nelíbí. Zkuste si třeba v moři kozaček na podpatku sehnat něco, co podpatek mít nebude (příčně plochá noha není zrovna kamarád deseticentimetrových podpatků, a taky nechci vrávorat na jehlových podpatcích po zamrzlé silnici, když na nich chodím nejistě i v létě). Nebo úzké džíny! Nesnáším úzké kalhoty, takže jsem za poslední roky začala chodit čím dál tím víc v sukních, protože jednu dobu nešlo sehnat nic jiného. Móda prostě diktuje, co se prodává. Ale já jsem dneska nechtěla mluvit o oblečení. Chtěla jsem mluvit o trendech v knihách.

Erika Johansen – Královna Tearlingu | Plno teorií bez odpovědí

Královna Tearlingu pro mě byla jedno z těch spontánních čtení. Netěšila jsem se na ni, vlastně jsem ani netušila, že vyjde. Pak mi padla do oka obálka, zběžné prolétnutí anotace naznačilo, že by to snad šlo, a zanedlouho jsem měla ve čtečce ARC a pustila se do čtení s vědomím, že je to fantasy a hlavní hrdinka je mladá královna Kelsea. A ono je to někdy takhle lepší: nic nevědět.

Ale kdyby vás to přeci jen zajímalo podrobněji: Elyssa, královna Tearlingu, byla před lety zavražděna. Naštěstí předtím ještě stihla poslat svou malou dcerku Kelseu do úkrytu. V den jejích devatenáctých narozenin si pro Kelseu přijde královská garda, aby konečně zaujala své právoplatné místo na trůnu, kde do té doby jako regent seděl její strýc. Regent ale přijímal rozkazy od hrozivé Rudé královny, vládkyně sousední země Mortmesne, a Tearling je v zoufalé situaci. Polovina lidí považuje Kelseu jen za další marnivou královnu, druhá se jí chce pokud možno trvale zbavit. Kelsea musí rychle dokázat, že bude lepší královna než její matka; královna, kterou Tearling opravdu zoufale potřebuje...

Moje životní výzva

Ahoj všichni! Dnešní článek bude tak trochu vykecávací, hodně seznamový, ale hlavně pro efekt. Abych měla někde zaznamenáno, co jsem si slíbila – v naději, že se mi to pak podaří dodržet.

Leslye Walton – Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender

Na Avu Lavender jsem se těšila už předtím, než vyšla v originálu. Magický realismus mě vždycky tak záhadně láká. Tak jak by mě mohl nelákat příběh o dívce, která se narodila s křídly?

„Láska z nás dělá takové hlupáky.“

Příběh Avy Lavender nezačíná v Seattlu prvního března 1944, kdy se narodila, ale o 40 let dříve ve Francii, kde se rovněž prvního března narodila její babička, Emilienne Rouxová. V roce 1913 se celá rodina čítající proslulého frenologa Beauregarda Rouxe, jeho manželku a jejich čtyři děti Emilienne, Margaux, Reného a Pierette, přestěhovala za příslibem lepší budoucnosti do New Yorku. Nemohli tušit, že je tam čeká spíše pravý opak, protože rodina Rouxova je zdá se prokletá nešťastnou láskou. Příběh pokračuje s Viviane, dcerou Emilienne, až k malé Avě Lavender, která hned po narození roztáhla svá kropenatá křídla…

Podzim 2014 aneb zase vyjdou mraky knih (ale i ty dešťové)

Přišel podzim, začátek nového školního roku… a já pořád ještě sedím doma. Na takovéhle dlouhé prázdniny bych si dokázala zvyknout! A jsem ráda, že mám ještě dost času, protože na podzim vychází velká spousta krásných knih, takže mám ještě tři týdny na to, abych jich co nejvíc přečetla. No, stejně to nevidím slibně, ale zkusit to můžu. A pro ty z vás, kterým už škola začala – aspoň se můžete podívat na důvody, proč ten podzim nebude tak špatný!

Mám tenhle článek v plánu už hodně dlouho, ale než jsem se k němu pořádně odhodlala a stihla ho napsat, pár knížek už dokonce stihlo vyjít. Některé na konci srpna, jiné na úplném začátku září.

Soman Chainani – Škola dobra a zla | Kniha pro děti i dospělé

Na Školu dobra a zla jsem se vážně těšila. Viděla jsem hromadu nadšených reakcí, pohádky mám ráda a něco mi říkalo, že by se mi to mohlo líbit. „Něco“ se sice opomnělo zmínit, že Soman Chainani není žena, takže mě to poměrně překvapilo někdy po dvě stě stranách, kdy jsem to zjistila, ale jinak proběhlo čtení bez sebemenších potíží a s velkým nadšením.

Každé čtyři roky do Gavaldonu, vesnice obklopené neprostupným lesem,  přijde Školník a pod rouškou noci si odnese dvě děti: jedno dobré, jedno zlé. Jedno bude studovat na Škole dobra, druhé se vyučí ve Škole zla, a po absolvování šup šup na strany pohádky. Sofie se nemůže dočkat, až si ji Školník odnese. Sní a princích, bálech a nádherných šatech. Samotářská Agáta je naopak docela spokojená tam, kde je. Bydlí s matkou na hřbitovním vršku, na černou nedá dopustit a Sofie je její jediná kamarádka. Není proto divu, že když se Sofie konečně dočká splnění svého přání, snaží se ji Agáta zastavit a Školník odnese obě. Až na to, že Sofie omylem skončí mezi čarodějnicemi, zatímco černě oděná Agáta se ocitá mezi nazdobenými princeznami. Sofie chce do Školy dobra, Agáta zas domů. Jak tohle všechno dopadne?